Hlavním důvodem předložení novely je transpozice směrnice EP a Rady (EU) 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenů nebo mutagenů při práci. Směrnice nově reguluje reprotoxické látky a stanovuje nové limitní hodnoty expozice na pracovišti některých chemických činitelů (např. pro benzen, sloučeniny niklu, anorganické olovo a jeho sloučeniny atd.). Tato směrnice posiluje ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců na pracovišti. Dalším důvodem předložení novely nařízení vlády (ve vztahu k EU Pilot 9918 a EU PILOT 10178/2022) je doplnění jednotek ppm (parts per million – objemový poměr v ml na m3 vzduchu (ml/m3) u chemických činitelů stanovených v příloze č. 2 části A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace). Novelizací došlo k úpravám také v oblasti zátěže teplem a zátěže chladem na pracovišti.
Členské státy EU musí uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Komise (EU) 2022/431 kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci do 5. dubna 2024.
Dalším důvodem předložení novely nařízení vlády (a ve vztahu k EU Pilot 9918 a EU PILOT 10178/2022) je doplnění jednotek ppm (parts per million – objemový poměr v ml na m3 vzduchu (ml/m3) u chemických činitelů stanovených v příloze č. 2 části A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace). Dále bude stanovena limitní hodnota expozice pro činitel „respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého a všech jeho krystalografických forem“ a u činitele „prach tvrdých dřev“, bude doplněna poznámka, že pokud se prach tvrdých dřev smísí s dalšími prachy dřev s různými limitními hodnotami, použije se limitní hodnota této směsi podle složky s nejnižší limitní hodnotou.
Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 se do českého právního řádu zavádí či upravují stávající limitní hodnoty pro benzen, akrylonitril a sloučeniny niklu.
U ostatních chemických látek řešených směrnicí jsou v českém právním řádu stanoveny stejné nebo přísnější národní limity, které zůstanou zachovány.
Pro limitní hodnoty benzenu, akrylonitrilu, a sloučenin niklu jsou směrnicí nastavena přechodná opatření (období). Proto byly v rámci novely nařízení vlády zdůrazněny odlišné časové použitelnosti týkající se předmětných chemických nox. U benzenu může být použita limitní hodnota 3,25 mg/m3 (1 ppm) do 5. dubna 2024 a limitní hodnota 1,65 mg/m3 (0,5 ppm) od 5. dubna 2024 do 5. dubna 2026. U akrylonitrilu se použije limitní hodnota 1 mg/m3 od 5. dubna 2026, u respirabilní frakce sloučenin niklu se použije limitní hodnota 1 mg/m3 (0,45 ppm) a pro krátkodobou expozici (NPK-P) 4 mg/m3 (1,8 ppm) od 5. dubna 2026.
Novelizací došlo k úpravám v oblasti zátěže teplem a zátěže chladem na pracovišti, taktéž v příloze 1, část A, B v tabulkách k tomuto navazujících. Jedná se zejména o upřesnění na základě nejnovějších poznatků v oblasti tepelné a chladové zátěže, nové legislativy a dále jsou zde úpravy, které napravují některé nepřesnosti v této části předpisu vzniklé v minulosti. Významné je vypuštění stereoteploty (tst) jako veličiny z předpisu, a to z důvodu nynější prakticky nulové využitelnosti při měření v praxi akreditovanými laboratořemi. Horizontální nerovnoměrnost tepelných toků v předpise je uvedena pouze u tříd práce I a IIa, kde k takovým problémům dochází v zanedbatelné míře a je žádoucí návrhem toto pro dané třídy zcela vypustit.
U § 4 v odst. 2 došlo k úpravě ustanovení s odkazem na českou technickou normu v oblasti tepelné zátěže. V hygienické praxi je namísto tabulek v předpise používán volně stažitelný program na stránkách SZÚ pro výpočet dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, jež pomáhá s výpočtem dle výše uvedené normy o ergonomii tepelného prostředí. Na základě tohoto byly vypuštěny odkazy v textu a samotné tabulky 1a až 2c z příloh č. 1 části B. U chladové zátěže byl doplněn odkaz na výpočet dle normy ČS EN ISO 11079, která pomůže při přesnějším stanovení chladové zátěže, místních účinků chladu a ochranných opatření v podobě přestávek s prací v chladu spojenou.
V příloze 1, části A došlo k úpravám v tabulkách zejména kvůli zpřesnění formulací, nových poznatků z praxe a chybějících nebo špatně uvedených údajů v předpise z minulosti. Přesnější zdůvodnění k jednotlivým změnám je uvedeno dále v odůvodnění.
U § 16 odst. 1 došlo k odstranění bodu a). Od 1. června 2015 se látky a směsi klasifikují jen souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008. Jsou-li na pracovišti látky či směsi klasifikované podle směrnice 67/548/EHS a 1999/45/ES, použije se převodní tabulka 1.1 z přílohy VII nařízení (ES) č. 1272/2008. Rovněž došlo k doplnění dvou skupin reprotoxických látek, a to reprotoxické látky bez prahových hodnot a reprotoxické látky s prahovými hodnotami.
Dále došlo ke zmírnění tvrdosti ustanovení § 18 odst. 2, a to především v souvislosti s kontrolovaným pásmem. Ne vždy lze v pracovním prostředí zajistit, aby práce při expozici nebezpečným chemickým látkám, byla prováděna pouze v kontrolovaném pásmu (např. expozice léčivým přípravkům v nemocnici nebo prachům tvrdých dřev v dílnách při obrábění a broušené apod).
Dále jsou nově v nařízení vlády vydefinovány hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy, a to v návaznosti na novou, od 1. 1. 2023 zavedenou, položku seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře.
Na základě praktických zkušeností od zaměstnavatelů a zaměstnanců bylo doplněno a upřesněno stanovení počtu bezpečnostních přestávek na osmihodinovou a dvanáctihodinovou pracovní směnu, a to z důvodu, aby bylo naprosto zřejmé, kolik bezpečnostních přestávek v rámci pracovní směny musí být zařazeno a nemělo by docházet k nahrazování bezpečnostních přestávek zákonnou přestávkou (na jídlo a oddech). Rovněž bylo upřesněno, že po dobu bezpečnostních přestávek nelze zaměstnance vystavit expozici danému faktoru překračujícímu přípustný expoziční limit. Touto úpravou dojde ke sjednocení systému plánování a přidělování bezpečnostních přestávek a bude možno následně bez problémů uplatňovat i ustanovení § 89 odst. 2 zákoníku práce, které zní: „Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.“
Došlo k odstranění § 41 odst. 4 týkajícího se požadavků na mikroklimatické podmínky na pracovišti s přístupem veřejnosti, a to z důvodu neaplikovatelnosti v praxi.
Novelou jsou upraveny bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště. Předmětný § 45 a § 45a nebyl po dlouhou dobu novelizován a již delší dobu nereflektuje potřebám nových EN norem na denní a elektrické osvětlení. Z tohoto důvodu bylo potřeba provést rozsáhlejší revizi tohoto paragrafu. Podstatnou změnou jsou zcela nové odstavce 3 a 4, které již nereflektovaly „novou“ normu ČSN EN 17037 a její požadavky. V odstavci 6 byly přizpůsobeny požadavky na hodnoty elektrického osvětlení normě ČSN EN 12464-1. V odstavci 8 je požadováno v denních místnostech minimálně (ve funkčně vymezené oblasti pro odpočinek) vyhovující denní osvětlení (není požadováno v celé místnosti). V odstavci 10 a 16 byly zezávazněny normy na měření elektrického a denního osvětlení. Odstavec 11 reaguje na zavedou praxi, že ne každý projektant, a ne každý hygienik požaduje v projektu doložit činitel oslnění, a navíc se přidává definice výšky sedící a stojící osoby pro tento výpočet. Je to z toho důvodu, že tato definice není v normě ČSN EN 12464-1 uvedena a musí se definovat jednoznačně. Odstavec 12 reaguje na zrakovou pohodu, odstavec 13 řeší vstup z osvětlené místnosti do tmy (přizpůsobení oka) na tmu a odstavec 14 reaguje na nešvar některých projektantů – nepočítat činitel údržby, ale vložit zde číslo např. 0,8, které není opřeno o žádný výpočet. Ustanovení § 45a řeší osvětlení venkovních pracovišť bez trvalé práce a § 45b osvětlení venkovních pracovišť.
